Leksjon 21. Å oppfordre, tiltale og vurdere

21.4 Vurderende setninger med “omvendt” mønster

21.4.1 Eksempelsetninger

Konstateringer

1) Pavlovo chování otce mrzelo. Pavels oppførsel ergret faren.
2) Líbí se mi, že se nebojíš. Jeg liker at du ikke er redd.
3) Těší mě, že vás poznávám. Det gleder meg å bli kjent med Dem.
4) Evě bylo líto, že jsi byl tak hrubý. Eva var lei seg for at du var så uhøflig.
5) Tenhle druh materiálu se jim nehodí. Denne typen materiale passer dem ikke.
6) Záleží nám na tom, aby se vám tady líbilo. Det er viktig for oss at dere skal like dere her.
7) Nikoho by nebavilo pořád jen sedět a čekat. Det ville ikke more noen bare å sitte og vente hele tiden.

Ledsspørsmål

8) Jak se ti líbí tahle barva? – Zdá se mi, že je moc chladná. Hva synes du om denne fargen? – Jeg synes den er for kald.
9) Co říkáš těmhle šatům? – Sluší ti. Hva sier du om denne kjolen? – Den kler deg.
10) Co jste říkal jeho reakci? – Potěšila mě. Hva sa De om hans reaksjon? – Den gledet meg.
11) Jak vám chutnal oběd? – Nebylo to špatné. Hvordan likte dere middagen? – Den var ikke dårlig.
12) Co ti vadí? – Mrzí mě, že byla taková. Hva plager deg? – Det ergrer meg at hun var slik.

Ja/nei-spørsmål

13) Vadí vám jeho názory? – Je mi jedno, co si myslí. Plager meningene hans deg? – For meg er det likegyldig hva han synes.
14) Nevadí ti, že jsou otevřené dveře? – Vůbec ne. Gjør det deg noe at døren ikke er åpen? – Slett ikke.
15) Líbila se ti ta přednáška? – Připadalo mi to moc učené. Likte du forelesningen? – Jeg syntes den var for lærd.
16) Není jí líto peněz? – Jí na penězích nezáleží. Synes hun ikke det er bortkastede penger? – For henne er ikke penger viktige.
17) Nezdá se ti, že je ta úvaha moc obecná? – To snad nevadí. Synes du ikke at betrakningen er alt for allmenn? – Det gjør vel ingen ting.
18) Přijdeš v pondělí? – Pondělí se mi nehodí. Kommer du på mandag? – Mandag passer ikke for meg.

21.4.2 Forklaringer

Semantisk struktur

Setningene ovenfor som uttrykker subjektive holdninger, vurderinger osv., har morfosyntaktiske mønstre som adskiller seg fra setningene i leksjon 21.2 og 21.3. NF-elementet (dvs. personen som vurderer noe) i NF Ment vurd-strukturen representeres ikke av et Snom element (dvs. et grammatisk subjekt) i setningsmønstret, men av et Sdat- eller et Sakk-element. Det betyr at NF-elementet blir mindre “sentralt”. Det som derimot blir mer “sentralt” er den personen, den gjenstanden eller den situasjonen som oppfattes, tenkes på, vurderes osv. (Disse blir grammatiske subjekter). Det vanlige morfosyntaktiske mønsteret snus altså opp ned.

Tsjekkisk og norsk

1. Norsk har en tilsvarende “omvendt” struktur for mange verb (glede, sjenere, ergre, kle, passe osv.). Men noen tsjekkiske konstruksjoner har ikke norske motstykker, f.eks. líbit se (like), záležet na (være opptatt av).

2. Å like (eller ikke like) uttrykkes slik på tsjekkisk:

mít rád/nerad něco, někoho (like/ikke like noen eller noe): Mám rád Mozarta. Nemám ráda tuhle hudbu. Mám nerad takové věci.

rád/nerad dělat něco (gjøre noe gjerne/ugjerne): Rád poslouchám hudbu. Nerad jen sedím a mlčím.

něco/někdo se mi líbí (jeg liker noe/noen): Tahle hudba se mi líbí. Nelíbilo se mi jen sedět a čekat.

Det finnes en viktig forskjell: líbí se mi kan brukes om noe tilbakevendende, og om både generelle og spesielle situasjoner; mít rád kan derimot kun brukes om noe regelmessig eller generelt. Derfor heter det Mám rád, když se lidé nebojí. (dvs. noe som ikke skjer akkurat nå), men Líbí se mi, že se nebojíš. (dvs. noe som faktisk skjer akkurat nå) eller Líbí se mi, když se nebojíš. Man kan ikke si: *Mám rád, že se nebojíš.

3. Vær oppmerksom på de forskjellige uttrykkene med líto:

Je mi líto někoho (jeg har medlidenhet med noen) uttrykker medfølelse: Je mi líto toho chlapce.

Je mi líto něčeho (og je škoda něčeho, někoho/že …) uttrykker beklagelse over at noe er mistet, tapt, ødelagt osv: Je mi líto času, peněz, auta. Škoda času, práce!

Je mi líto, že … (jeg beklager at) uttrykker beklagelse, medfølelse eller sårethet: Je mi líto, že to dopadlo špatně. Je mu líto, že tě to bolí. Anně bylo líto, že jsi byl hrubý.

Je mi líto uttrykker unnskyldning. Frasen tilsvarer Promiň(te).

4. mrzí mě něco/že … uttrykker ergelse, forurettelse og skuffelse: Mrzí mě, že jsme neměli úspěch.

Morfosyntaktiske mønstre

Snom Vf 3

Sdat leddsetning  / infinitivkonstruksjon  Vf 3 sg N

Vf1/2/3

 

 

 

 

 

 

 

 

líbí se mi, -il se mi, bude se mi -it > za- něco, někdo/že …, když …/dělat něco

sluší mi, -el mi, bude mi -et > -- něco/když …

hodí se mi, -il se mi, bude se mi -it > -- něco, někdo/že …

vadí mi, -il mi, bude mi -it > -- něco, někdo/že …, když …

Líbí se mu to děvče. Nelíbil jsem se jí. Asi se jim nelíbím. Ty romány se čtenářům nelíbí. Nelíbilo se jim, že museli dlouho čekat. Pracovat v továrně by se Vláďovi nelíbilo. Zelená barva ti slušela. Nesluší ti, když se takhle směješ. Tahle doba se nám nehodí. Ty slovníky se mi budou hodit. Nehodí se mi, že budu muset čekat. Bude se vám hodit přijít v osm večer? Děti tady mohou zůstat, nevadí mi. Vadím ti tady? Ten hluk mi vadí. Vadí vám, že jsme tady? Bude vám vadit, když otevřu okno?

Snom Vf3 Sdat

 

 

 

 

chutná mi, -alo mi, bude mi chutnat > za- mi něco

Polévka jim chutnala, maso ne. Pivo vám bude chutnat.

leddsetning Vf3 sg N Sdat

 

 

 

 

zdá se mi, zdálo se mi, bude se mi zdát > za- se mi, že …

připadá mi, - alo mi, bude mi -at > pripadne mi, pripadlo mi, že …

Zdá se mi, že někdo jde. Zdálo se mu, že se otevřely dveře. Připadalo jí, že se děje něco divného. Nepřipadlo jim, že to není normální.

 

Vf3 sg N Sdat prep S   / leddsetning

 

 

 

 

záleží mi, -elo mi, bude mi -et > -- na něčem/někom/na tom, že …/aby …

Na penězích jí nezáleží. Karlovi na nikom a na ničem nezáleželo. Záleží nám na tom, abyste byli spokojení. Nezáleželo mi na tom, že se zlobí.

Vf3 sg N Sdat prep S   / Adv

 

 

 

 

 

líbí se mi, -ilo se mi, bude se mi -it > za- se mi někde

Jak se vám tady líbí? V Praze se jim líbilo.

 

Vf3 sg N Sdat   Sgen   / leddsetning   / inifinitivkonstruksjon

 

 

 

 

 

je/bylo/bude mi líto něčeho/někoho/toho, že …/když …/aby …/dělat něco

Bylo jim líto dětí. Evě není líto času. Je mi líto, že to takhle dopadlo. Není ti líto, když takhle ztrácíš čas? – Bylo mu líto něco takového udělat.

to / co / něco  /  nic  /  všechno /  leddsetning   Vf3  sgN  Sdat

 

 

 

 

je/bylo/bude mi jedno to/…/že …

To je mi jedno. Tobě je všechno jedno. Nebylo mu jedno, že jsi byla taková.

Snom Vf 3

Sakk  leddsetning  / infinitivkonstruksjon  Vf3  sg N

Vf 1/2/3

 

 

 

 

 

 

zajímá mě, -alo mě, bude mě zajímat > zaujme mě, -jalo mě/musí mě zaujmout

něco/někdo/že …/když …/jestli …/dělat něco

Věda mladé lidi zajímá. Zaujal mě ten obraz. Zajímalo by mě, jestli přijdou včas. Nezajímá ho jen sedět a dívat se. Vůbec mě nezajímáš.

 

Snom Vf 3

Sakk  leddsetning  / infinitivkonstruksjon  Vf3  sg N

 

 

 

 

 

 

 

baví mě, -ilo mě, bude mě bavit > -- něco/když …/dělat něco

těší mě, -ilo mě, bude mě těšit > po- něco/že

mrzí mě, -elo mě, bude mě mrzet > za- něco/že …/když …/dělat něco

Knihy toho chlapce nebaví. Nebavilo mě jen se dívat. Baví mě, když mohu něco dělat. Těší mě tvůj úspěch. Netěšilo ji, když musela jen poslouchat. Mrzí mě ta chyba. Nemrzí vás, že jste to neviděl? Mrzí ji, když jsi hrubý.

Snom Vf 3

Sdat  Adjnom leddsetning  / infinitivkonstruksjon  Vf3  sg N

Vf 1/2/3

 

 

 

 

 

 

něco/někdo/že …/aby …/dělat něco se mi zdá > … nějaké

něco/někdo/že …/aby …/dělat něco mi připadá > připadlo nějaké

Takhle mluvit se nezdá správné. Chlapec se mi zdál unavený. Nezdá se mi rozumné, abych tam teď chodil. Zdá se mi normální, že to takhle dopadlo. Připadáte mi nějak překvapený. Všechno mi připadalo nové. Že nepřišli, mi připadá trochu divné.

Publisert 14. mai 2012 15:37 - Sist endret 3. des. 2012 13:01