Ordforråd til Leksjon 9

1. Kvaliteter, egenskaper og dimensjoner

Farger

Bílý – černý; červený, zelený, modrý, hnědý, žlutý, růžový; bledý – tmavý

(Hvit – svart; røt, grønn, blå, brun, gul, rosa; blek – mørk)

Fysiske og andre egenskaper

Jasný – nejasný / temný

(Klar –uklar / mørk)

Drobný – velký, křivý – rovný, hustý – řídký, hrubý – jemný / hladký; ostrý

(Liten – stor, skjev – rett, tett – tynn / spredt, grov – fin / glatt / skarp)

Dobrý/ dokonalý – špatný; hezký – ošklivý / nehezký / hrozný / strašný

(God / perfekt – dårlig; pen – ekkel / stygg / forferdelig / fryktelig)

Dobře/ dokonale – špatně; hezky – ošklivě / nehezky / hrozně / strašně

(Bra / perfekt – dårlig; pent – ekkelt / stygt / forferdelig / fryktelig)

Důkladně – povrchný

(Grundig – overfladisk)

Celkový – částečný, průmyslový – zemědělský, mírový – válečný; hladový – najedený

(Hel– /total – delvis, industri- – landbruks-, freds-/ fredelig – krigs-; sulten – mett)

Celek – část; průmysl – zemědělství, mír – válka

(Hele / helhet – del – industri – landbruk, fred – krig)

Dimensjoner

Dálka – výška – šířka – tloušťka – hloubka; dálka – blízkost – vzdálenost

(distanse – høyde – bredde – tykkelse – dybde; det fjerne – nærhet – avstand)

Rozměr – velikost, rozsah – míra

(dimensjon – størrelse, omfang – mål)

(Tlaková) výše – níže

høytrykk – lavtrykk, lavning

Synonymer

Krásný – hezký – elegantní; hezký – pěkný – fajn = prima – krásný; strašný – hrozný; tmavý – temný; známý – populární

(Vakker – pen – elegant; pen – nydelig – fin = super – vakker; skrekkelig – forferdelig

Hezky – pěkně - fajn – prima – krásně

(Fint – pent – bra – super – vakkert)

2. Leksikalsk felt: Handlinger og personer som utfører dem

Andre

bojovat: voják – válka; cestovat: turista– cesta; číst: čtenář – kniha/ noviny

(kjempe: soldat – krig; reise: turist, reise; lese: leser – bok / avis)

dívat se: divák; holit/oholit: holič; kouřit: kuřák/nekuřák – cigarety / zápalky;

(se: tilskuer, seer (fjernsyn); barbere: barber; røyke: røyker / ikke-røyker – sigaretter / fyrstikker)

pít: opilý / opilec; poslouchat: posluchač; provádět: průvodce – turisté;

(drikke: full / full mann; lytte: tilhører; lede (gjennom): guide – turister

skládat /složit: skladatel; soudit: soudce – soud

(komponere: komponist; dømme: dommer – domstol

Práce – obor, povolání – zaměstnání

(arbeid – fag; yrke – beskjeftigelse

odborník – obor; odborný – odborový

(fagmann – fag; faglig – fagforenings-)

Handlende (aktive) personer og gjenstander

básník – báseň, hodinář – hodiny, hodinky, lékař – lék, novinař – noviny

(dikter – dikt, urmaker – ur, klokke, lege – medisin, journalist – avis)

obchodník – obchod, rybář – ryba, vědec – věda – vědecký, začátečník – začátek

(handelsmann – butikk, fisker – fisk, forsker – vitenskap – vitenskapelig, begynner –begynnelse)

zájemce – zájem, kadeřník – vlasy, řezník – maso, skladatel – hudba,

(interessent – interesse, frisør – hår, slakter – kjøtt, komponist – musikk)

spisovatel – kniha, správce – dům / statek, farmař – farma, statek

(forfatter – bok, forvalter – hus /gård / eiendom, jordbruker – jordbruk, gård

umělec / malíř .... vytvořit (obraz, báseň...)

(kunstner /maler... skape (bilde, dikt…)

student / matka ... udělat (úkol, oběd...)

(student / mor ... gjøre / lage  (lekser, middag...)

odborník ... provést (opravu...)

(fagmann /ekspert ... utføre /gjennomføre (reparasjon...)

Verbet dělat

Verbet dělat (og dets avledninger, for eksempel den perfektive formen udělat) dekker mange av betydningene av norsk gjøre og lage: udělala to dobře (hun gjorde det bra); udělal chybu / pokus (han gjorde en feil / et forsøk). Men det finnes også noen spesialiserte former og faste uttrykk (idiomer):

Kolik to dělá? Nedá se nic dělat. Dělej(te)!

Hvor mye blir det? Det er intet å gjøre. Sett i gang!

3. Adverb på ‑e og ‑ě

‑e: tre viktige typer

1) Opprinnelige adverb og avledninger av substantiver:

dole, kde, nahoře, vedle, všude, zase, zde osv.

dokonce, dopoledne, odpoledne osv.

2) Adverb dannet av adjektiver på ‑ý, ‑ký

dokonale, minule, náhle, neustále, pouze, rychle, stále, tiše, vesele

hluboce, krátce, lehce, prudce, velice, těžce osv.

3) Komparativer og superlativer

blíže, dále, déle, dříve, hůře. lépe, více, méně, výše

nejblíže, nejdále, nejdéle, nejdříve, nejhůře, nejlépe, nejvíce, nejméně, nejvýše

Alle komparativene ovenfor er typiske for skriftspråket. De har kortere former i uformelt talespråk: blíž, dál, dýl, dřív, hůř, líp, víc, míň, výše

Mer om endelsen og suffikset ‑e

‑e er homonym og har mange ulike funksjoner. Derfor kan det være vanskelig å gjennomskue hva ‑e betegner. Sammenlikne f.eks. hvordan ‑e brukes i adverb og i

• mange ulike substantivbøyninger: muž-e (= akkusativ og genitiv) og na stol-e (= lokativ), matc-e (= dativ)
• verbkonjugasjoner: jd-e, pij-e, čt-e (-e betegner ulike verbklasser)
• avledninger av substantiver: průvodc-e, prác-e, židl-e, kuř-e, vejc-e (‑e viser ulike grammatiske kjønn)

‑ě: to viktige typer

1) avledninger fra adjektiver på ‑ný, ‑ní og ‑ý:

• částečně (delvis), divně (merkelig), jasně (klar), jedině (enestående), hrozně (fryktelig), klidně (rolig), konečně (endelig), krásně (vakkert), lidově (folkelig), marně (forgjeves), obyčejně, (vanlig), opatrně (forsiktig), nesmírně (umåtelig), patrně (åpenbart), pevně (fast), pěkně (pent), plně (fult), poctivě (ærlig), podobně (liknende), poměrně (rett, relativt), pořádně (ordentlig), postupně (trinnvis), pravděpodobně (sannsynlig), pravidelně (regelmessig), přesně (nøyaktig), rovně (rett / direkte), rozhodně (avgjort), řádně (ordentlig), silně (sterk), skutečně (virkelig), současně (samtidig), společně (felles), správně (riktig), stejně (lik), strašně (fryktelig), špatně (dårlig), těsně (tett), úplně (helt), upřímně (oppriktig), vážně (alvorlig), věčně (evig), volně (fri), všeobecně (generel), zbytečně (overflødig), značně (betydelig), tradičně (tradisjonell)
• denně (daglig), hlavně (hodesaklig), původně (opprindelig, originell), soukromě (privat).

2) Komparativer og superlativer:

méně (mindre, færre), nejméně (minst, færrest)

I noen tilfeller er det store skift i betydningen:

vlastní (egen) – vlastně (egentlig)

hodný (snill) – hodně (mye)