11.1.1. Gjør om til pluralis.
Vezmu si tu knihu. – Vezmu si ty knihy.
1. Dostali důležitou funkci. 2. Získali jsme zajímavou informaci. 3. Budou mít značnou výhodu. 4. Vezmeme si tuhle zbraň. 5. Tu věc si nenechám. 6. Ztratilo to barvu. 7. Přijali nového dělníka. 8. Našli si tam poslední volné místo.
11.1.2. Gjør om til futurum.
Tu knihu jsem si vzal – Tu knihu si vezmu.
1. Zůstali jsme tam bez peněz. 2. Našel jsi si práci na stavbě? 3. Dělníci nedostali mzdu. 4. Přijali hospodářskou pomoc. 5. Pracující získali výhody. 6. Vzal jsem si nějaké peníze. 7. Ztratili jste majetek. 8. Měl jste byt ve městě.
11.1.3. Gi et positivt svar.
Máš tu knihu?– Mám ji.
1. Našel jsi ten míč? 2. Získali ty informace? 3. Přijmete tu funkci? 4. Ztratil jsi ten klíč? 5. Necháš si ten dům. 6. Dostal jste mzdu? 7. Vezmeš si kabát? 8. Měl jsi hodinky?
11.1.4. Gi et negativt svar.
Měl jsi kabát?– Neměl jsem ho.
1. Budeš mít výhodu? 2. Máte ty peníze? 3. Dostal jsi ten dopis? 4. Vezmete si tu knihu? 5. Nechali jste si ten dům na venkově? 6. Přijali zahraniční pomoc? 7. Získali jste ty peníze? 8. Našel jste ten klíč?
11.1.5. Gjør om på setningene.
Jan má práci na stavbě. – Jan dostal práci na stavbě.
1. Máš poslední příležitost. 2. Mají důležitou funkci. 3. Máme nový byt v Praze. 4. Marie má práci v továrně. 5. Nemáme žádné informace. 6. Nemám ten dopis. 7. Dělníci nemají mzdu. 8. Nemají žádnou odpověď.
11.1.6. Gjør om på setningene
Měl jsem tyhle knihy. – Vzal jsem si tyhle knihy.
1. Měli jsme pokoj v prvním poschodí. 2. Měla důležitou funkci. 3. Předseda měl slovo. 4. Kdo měl ten slovník? 5. Nikdo nic neměl. 6. Neměl jsem hodinky. 7. Měli jste něco? 8. Vojáci měli zbraně.
11.1.7. Gjør om på setningene.
Dělníci nemají práci. – Dělníci jsou bez práce.
1. Nemám peníze. 2. Karel nemá byt. 3. Nemáme informace. 4. Nemáš funkci. 5. Tohle nemá budoucnost. 6. Novákovi nemají děti. 7. Dům nemá střechu. 8. Pavel neměl kabát.
11.1.8. Gjør om på setningene.
Dělníci ztratili práci. – Dělníci zůstali bez práce.
1. Děti ztratily rodiče. 2. Syn ztratil otce i matku. 3. Rodina ztratila majetek. 4. Vojáci ztratili zbraně. 5. Ztratil jsem hodinky. 6. Ti lidé ztratili domov. 7. Paní Černá ztratila manžela. 8. Pavel ztratil příbuzné.
11.2.1. Gjør om til pluralis.
Rodiče dali synovi dobrou výchovu. – Rodiče dali synům dobrou výchovu.
1. Poznání dává člověku moc. 2. Krize bere dělníkovi práci. 3. Někdo vzal dítěti míč. 4. Lázně vrátí nemocnému zdraví. 5. Vzali vojákovi zbraň. 6. Přinesu zvířeti vodu. 7. Zaplatíme kamarádovi cestu zpátky. 8. Přinesla hostovi kávu.
11.2.2. Gjør om på setningene.
Hosté dostali jídlo. – Přinesli hostům jídlo.
I. Matka dostala květiny. 2. Otec dostal noviny. 3. Chlapec dostal šaty. 4. Jan dostal dopis. 5. Jana dostala lístek do divadla. 6. Sestra dostala nějaké peníze. 7. Pan Dvořák dostal stůl a židli. 8. Paní Nováková dostala mzdu.
11.2.3. Gjør om på setningene.
Eva má nové šaty. – Koupili Evě nové šaty.
1. Studenti mají nové knihy. 2. Rodiče mají domek na venkově. 3. Chlapci mají hezký míč. 4. Maminka má květiny. 5. Malý Pavel má psa. 6. Sestry mají hodinky. 7. Starší dcera má nový kabát. 8. Nikdo nemá nic.
11.2.4. Gjør om til preteritum.
Nechám ti všechno. – Nechal jsem ti všechno.
1. Neseme vám noviny. 2. Dáme mu dobrou výchovu. 3. Odneseš mi ty věci? 4. Necháte nám něco? 5. Vrátím ti všechno. 6. Zaplatíme jim cestu zpátky. 7. Dáme jí pokoj nahoře. 8. Nechám mu jídlo na stole.
11.2.5. Bytt om på ordstillingen.
Výchovu mu dali rodiče. – Rodiče mu dali výchovu.
1. Práci jim vzala krize. 2. Tohle mi nechal bratr. 3. Zdraví jí vrátí lázně. 4. Auto mu koupil otec. 5. Studium nám zaplatil stát. 6. Lístky do divadla nám přinesli přátelé. 7. Všechno jim odnesli vojáci. 8. Zbytek ti vrátí Pavel.
11.2.6. Gi et positivt svar.
Dal jsi dětem ten míč?– Dal jsem jim ho.
1. Vzali jste vojákům zbraně? 2. Nechal jsi Karlovi ten slovník? 3. Vrátila jste Evě ten lístek? 4. Koupil jsi matce květiny? 5. Přinesla jsi hostům kávu? 6. Dal jsi předsedovi ten dopis? 7. Zaplatil jste synovi cestu domů? 8. Vrátil jsi sestře tu knihu?
11.2.7. Gjør om på setningene.
Někdo vzal Evě šaty. – Někdo jí vzal šaty.
1. Dali hostům pokoj nahoře. 2. Lázně tomu chlapci vrátily zdraví. 3. Přinesl jsem paní Dvořákové lístky. 4. Rodiče koupili synovi dům. 5. Otec zaplatil dceři další studium. 6. Vojáci obyvatelům všechno vzali. 7. Zbytek lidem vrátili. 8. Učitel dal studentovi poslední příležitost.
11.2.8. Gjør om på setningene.
Odkud to máš?– Kdo ti to dal?
1. Odkud měla ty knihy? 2. Odkud měl peníze? 3. Odkud máte lístky? 4. Odkud máš ty hodinky? 5. Odkud mají ten slovník? 6. Odkud měla klíče? 7. Odkud máš lístky? 8. Odkud máte ty věci?
11.3.1. Gjør om til perfektiv futurum.
Ukázal jsem mu všechno. – Ukážu mu všechno.
1. Karel nás představil ostatním. 2. Představil jsem mu ho. 3. Ukázali jsme jim pracovní postup. 4. Přátelé mi ukázali město. 5. Jediný pohled nám ukázal všechno. 6. Kdo ti ten problém vysvětlil? 7. Vysvětlili jsme vám ten postup. 8. Připomnělo jí to nebezpečí.
11.3.2. Bruk imperfektive verb.
Ukázal jsem mu všechno. – Ukazoval jsem mu všechno.
1. Přátelé mi připomněli nebezpečí. 2. Učitel nám to dobře vysvětlil. 3. Hudba nám připomněla Dvořáka. 4. Ukázal jsem jim celý byt. 5. Pohyb způsobil nemocnému bolesti. 6. Syn udělal rodičům radost. 7. Krize způsobila průmyslu velké potíže. 8. Tu zbraň jsem nikomu neukázal.
11.3.3. Bytt om på ordstillingen.
Neukázal jsem jim nic. – Nic jsem jim neukázal.
1. Nevysvětlil jste nám ten příklad. 2. Vysvětlili jsme jim to nebezpečí. 3. Nedělalo mi to žádné potíže. 4. Připomněl jsem mu hlavní výhodu. 5. Představili nás panu Novákovi. 6. Představil jsi ho té slečně? 7. Ukazoval jsi jí ten dopis? 8. Neudělal jste mi velkou radost.
11.3.4. Besvar spørsmålene.
Jak vypadá ten byt? – Nevím, neukázali mi ho.
1. Jak vypadají ty šaty? 2. Jak vypadá zahrada? 3. Jak vypadalo to zvíře? 4. Jak vypadá ten dům? 5. Jak vypadají ty pokoje? 6. Jak vypadá ta květina? 7. Jak vypadá to místo? 8. Jak vypadala ta loď?
11.3.5. Lag setninger som uttrykker et løfte.
Nechápu ten postup. – Vysvětlím ti ho.
1. Nechápu tu větu. 2. Nechápeme ten příklad. 3. Nechápou tenhle rozdíl. 4. Studenti nepochopili tu metodu. 5. Eva nepochopila ten verš. 6. Nepochopili jsme tuhle věc. 7. Nepochopil jsem ten problém. 8. Nepochopil situaci.
11.4.1. Gjør om på setningene.
Lékaři nemocnému zachránili život. – Lékaři mu zachránili život.
1. Manželům Dvořákovým se narodilo dítě. 2. Míč tomu chlapci spadl do vody. 3. Pták vletěl Marii do pokoje. 4. Otevřeli hostům dveře. 5. Díval jsem se Pavlovi přes rameno. 6. Autobus zastavil cestujícím před nádražím. 7. Vzali té dívce peníze i ostatní věci. 8. Něco spadlo tomu člověku na hlavu.
11.4.2. Uttrykk at det som skjer, angår deg selv.
Dali ten dopis na stůl. – Dali mi ten dopis na stůl.
1. Našel jsi tu knihu? 2. Děti klidně spaly. 3. Všechno spadlo na zem. 4. Tahle věta slouží jako příklad. 5. Zkoušky dopadly dobře. 6. Tahle místnost bude sloužit jako kancelář. 7. V pokoji voněly květiny. 8. Vlak nepřijel.
11.4.3. Still et høflig, formelt spørsmål.
Stalo se něco?– Stalo se vám něco?
1. Je to jasné? 2. Přišel sem někdo? 3. Vrátily se děti ze školy? 4. Odkud ten vlak odjíždí? 5. Jezdí pod okny auta? 6. Kvetou v zahradě růže? 7. Svítí tady světla? 8. Syn studuje na univerzitě?
11.4.4. Snakk til en venn.
Jede autobus. – Jede ti autobus.
1. Do pokoje bude svítit slunce. 2. Ty knihy spadnou na zem. 3. Dítě nespí a křičí. 4. Vařím večeři. 5. Podržím ty věci. 6. Budu tu otázku opakovat. 7. Zavřu to okno. 8. Nechal jsem ty klíče ve dveřích.
11.4.5. Si det samme, men om en gruppe du er medlem av.
Svítilo slunce. – Svítilo nám slunce.
1. Pes utekl do lesa. 2. Někdo křičel pod oknem. 3. Nikdo se nebude smát. 4. Učitel to napsal na tabuli. 5. Vypil jsi čaj. 6. Hosté nepřišli. 7. Eva uvaří kávu. 8. Děti si hrály na zahradě.
11.4.6. Gjør om til preteritum.
Procházím se jí pod okny. – Procházel jsem se jí pod okny.
1. Nesmějeme se ti. 2. Sednu si mu na stůl. 3. Vrhnu se jim do cesty. 4. Schováme se jí za strom. 5. Podívám se mu do očí. 6. Postavíme se mu přede dveře. 7. Smějeme se jim. 8. Nedotknu se ti tady ničeho.
11.4.7. Gjør om til preteritum.
Je ti něco?– Bylo ti něco?
1. Je mu špatně. 2. Je ti dobře? 3. Je vám něco? 4. Není jí nic. 5. Je mi to jedno. 6. Je vám to jasno? 7. Co je jim? 8. Je mi to divné.
11.5.1. Gjør om til preteritum.
Rozumějí jim. – Rozuměli jim.
1. Nebojím se tě. 2. Je ti dobře? 3. Přemýšlím o tobě a o Marii. 4. Víme o vás. 5. Pamatuji se na vás dobře. 6. Nezapomenu na tebe. 7. Vzpomínám si na vás. 8. Těšíme se k vám.
11.5.2. Uttrykk at det som skjer, angår deg selv.
Nebáli se nás. – Nebáli se mě.
1. Čekali na nás před divadlem. 2. Neutekli před námi. 3. Narazili do nás. 4. Nerozuměli nám. 5. Nikdo nás tam neviděl. 6. Běžel proti nám. 7. Nikdo o nás nebude vědět. 8. Nebudou se nás bát.
11.5.3. Bruk uformell tiltale.
Nebojí se vás. – Neboji se tě.
1. Budeme o vás uvažovat. 2. Těším se k vám. 3. Nikdy na vás nezapomenu. 4. Zamiloval se do vás. 5. Vůbec jsem se vás nedotkl. 6. Nerozumím vám. 7. Nikdy vás nechápe. 8. Utekli před vámi do lesa.
11.5.4. Bruk et pronomen i pluralis.
Neviděl jsem tě tam. – Neviděl jsem vás tam.
1. Budu o tobě uvažovat. 2. Nikdo se mě nebál. 3. Nebudu na tebe čekat. 4. Běžel proti mně a narazil do mě. 5. Věděl o mně, ale neschoval se přede mnou. 6. Ten člověk mě zachránil. 7. Těším se k tobě. 8. Nerozuměli mi a nechápali mě.
11.5.5. Utvid konstateringene.
Rozumějí ti. – Rozumějí ti a nejsou proti tobě.
1. Pavel nám rozumí. 2. Rozumím ti. 3. Budou nám rozumět. 4. Rozuměla mi. 5. Lidé nám rozumějí. 6. Marie neím rozuměla. 7. Budou ti rozumět. 8. Rozumějí mi.
11.5.6. Utvid konstateringene.
Neviděli tě. – Neviděli tě a nevěděli o tobě.
1. Neviděla nás. 2. Neviděl jsem tě. 3. Nebudou mě vidět. 4. Nikdo vás neuvidí. 5. Neviděla tě. 6. Neuvidí vás. 7. Nevidí nás. 8. Neviděli mě.
11.5.7. Utvid konstateringene.
Báli se mě. – Báli se mě a utíkali přede mnou.
1. Budou se vás bát. 2. Bála se mě. 3. Děti se tě bojí. 4. Nikdo se nás nebál. 5. Zvíře se mě bálo. 6. Eva se vás bude bát. 7. Lidé se tě bojí. 8. Kůň se nás bál.
11.5.8. Utvid konstateringene.
Věděli o nás. – Věděli o nás, ale nečekali na nás.
1. Kamarádi o mně věděli. 2. Dvořákovi o nás věděli. 3. Karel o tobě ví. 4. Rodiče o nás vědí. 5. Věděl jsem o tobě. 6. Manželka o mně věděla. 7. Věděl o nás. 8. Sestry o vás věděly.