Leksjon 12- Fasit
12.1.1.
1. To bylo moje. 2. Čí to byla kniha? 3. Nebylo to ničí. 4. Byl to náš návrh. 5. To byli moji příbuzní. 6. Bylo to tvoje? 7. To nebyla tvoje věc. 8. Byl Karel váš přítel?
12.1.2.
1. Ty požadavky nejsou její. 2. Domy budou jeho. 3. Čí jsou ty zbraně? 4. Jste moji hosté. 5. Ty děti jsou jejich synové. 6. Jsou tihle lidé vaši příbuzní? 7. Jsou ty lahve něčí? 8. Budeme tvoji kamarádi.
12.1.3.
1. Tohle nejsou tvoje starosti. 2. Čí jsou to lístky? 3. Čí jsou ty skříně? 4. Ty úkoly nebyly moje. 5. Jsou to jejich pole. 6. Ty zkušenosti nejsou jeho. 7. Nebyli to její sourozenci. 8. Ty klíče jsou naše.
12.1.4.
1. Ty šaty jsou moje. 2. Ten kabát je tvůj? 3. Ten požadavek byl jeho. 4. Ten hrob není její. 5. Ty hodinky jsou vaše. 6. Ta metoda byla naše. 7. To dítě je jejich. 8. Ty peníze nejsou tvoje.
12.1.5.
1. To je jen moje přání. 2. Tohle je moje manželka. 3. To byla moje otázka. 4. Tohle bude moje odpověď. 5. Pan Novák je můj učitel. 6. Jsou to moje slovníky. 7. Ti lidé jsou moji příbuzní. 8. Eva a Marie jsou moje sestry.
12.1.6.
1. Jsou tohle tvoje peníze? 2. Je tohle tvůj výsledek? 3. Je to tvoje zahrada? 4. Byli to tvoji kamarádi? 5. Bude tohle tvoje večeře? 6. Byly to tvoje noviny? 7. Je to tvůj zvyk? 8. Jsou to tvoje rodiče?
12.1.7.
1. Tohle nejsou jeho rodiče. 2. Tohle není jeho pán. 3. Tohle není její bratr. 4. Tohle není jeho sestra. 5. Tohle není její jméno. 6. Tohle není jeho továrna. 7. Tohle není její byt. 8. Tohle nejsou jeho sourozenci.
12.1.8.
1. Tohle jsou jejich příbuzní. 2. Tohle je jejich majetek. 3. Tohle jsou jejich zbraně. 4. Tohle je jejich domov. 5. Tohle je jejich hřiště. 6. Tohle jsou jejich výhody. 7. Tohle je jejich práce. 8. Tohle je jejich cíl.
12.1.9.
1. Eva a Jan jsou naše děti. 2. Novákovi jsou naši sousedé. 3. Jan je náš syn a Eva je naše dcera. 4. Ti lidé nejsou naši přátelé. 5. Česko je naše vlast. 6. Tahle místnost bude naše kancelář. 7. To není náš majetek. 8. Tohle zvíře není náš pes.
12.1.10.
1. Bylo to vaše přání? 2. Byl to váš návrh? 3. Byly to vaše hodinky? 4. Byly to takové požadavky? 5. Byl to váš cíl? 6. Byly to vaše metody? 7. Byli to vaši přátelé? 8. Bylo to vaše auto?
12.1.11.
1. Ten kabát není tvůj. 2. Čí jsou ty hodinky? 3. Tohle není nikoho. 4. Ty nástroje nejsou naše. 5. Je to auto vaše? 6. Bude všechno tvoje? 7. To zařízení někoho je. 8. Nic nebude tvoje.
12.2.1.
1. Kde je můj kabát? 2. Vypili moje pivo. 3. Auto přejelo mého psa. 4. Narazili do mého auta. 5. Byli proti mému plánu. 6. Knihy jsou na mém stole. 7. Pod mým oknem rostou růže. 8. Moje uhlí je na dvoře.
12.2.1.
1. Kde je můj kabát? 2. Vypili moje pivo. 3. Auto přejelo mého psa. 4. Narazili do mého auta. 5. Byli proti mému plánu. 6. Knihy jsou na mém stole. 7. Pod mým oknem rostou růže. 8. Moje uhlí je na dvoře.
12.2.3.
1. Kde je tvoje auto? 2. Tvůj návrh je zajímavý. 3. Tvého koně jsme neviděli. 4. Nepamatuji se na tvůj případ. 5. Tvému návrhu nerozumím. 6. Budeme uvažovat o tvém studiu. 7. Je to zařízení do tvého bytu. 8. Děti utíkaly před tvým psem.
12.2.4.
1. Těšíme se na tvoji přednášku. 2. Dal jsem šaty do tvé skříně. 3. Půjčím si tvou sklenici. 4. Nikdo se tvojí knihy nedotkl. 5. Sedla si na tvojí židli. 6. O tvojí metodě budeme uvažovat. 7. Budu čekat před tvojí kanceláří. 8. Na tvou návštěvu se nepamatuji.
12.2.5.
1. Sedli si na naše místo. 2. Ten autobus jel za naším vozem. 3. O našem návratu nikdo nevěděl. 4. Stalo se to u našeho přítele Petra. 5. Lékaři zachránili našemu dítěti život. 6. Dobře znali našeho učitele. 7. Je to vedle našeho domu. 8. Bylo to naše přání.
12.2.6.
1. Báli se naší reakce. 2. Naši báseň nečetli. 3. Nebyli proti naší cestě do Brna. 4. Nerozuměli naší otázce. 5. To je zařízení z naší kanceláře. 6. Naše odpověď ho překvapila. 7. Prohlíželi si naši zahradu. 8. Ryby se přiblížily k naší lodi.
12.2.7.
1.Nejsme proti vašemu plánu. 2. Váš slovník jsem neměl. 3. Pojedu za vaším vozem. 4. Pavel seděl vedle vašeho bratra. 5. Prodal jsem to vašemu příteli. 6. Myslím jen na vaše zdraví. 7. Váš postup nebyl vhodný. 8. Viděl jsem tam vašeho manžela.
12.2.8.
1. Půjčili mi vaši židli. 2. Vaší matce to bude divné. 3. Zamiloval se do vaší sestry. 4. Přijmeme vaši pomoc. 5. Vaše metoda je spolehlivá. 6. Vůbec nerozumím vaší povaze. 7. Vaši manželku jsme nepotkali. 8. Ten nápad není z vaší hlavy.
12.2.9.
1. Její dopis jsem nedostal. 2. Bylo to v jejím pokoji. 3. Její básni nerozumím. 4. Na její případ se dobře pamatuji. 5. Její postup mě překvapil. 6. Přijeli v jejím autě. 7. Seběhli se k jejímu stolu. 8. Prošel jsem její kanceláří na chodbu.
12.2.10
1. Půjčil si jejich slovník. 2. Nejsem proti jejich plánu. 3. Bojím se jejich reakce. 4. Zachránili jejich dítěti život. 5. Položil jsem to na jejich stůl. 6. O jejich přání jsem nevěděl. 7. Patří to jejich otci. 8. Procházeli jsme se v jejich zahradě.
12.3.1.
1. To je otcův pokoj. 2. To je Karlův nápad. 3. To je maminčina květina. 4. To je sestřin míč. 5. To jsou bratrovy peníze. 6. To jsou manželčiny šaty. 7. To byl předsedův návrh. 8. To je Alenina sklenice.
12.3.2.
1. Ty knihy jsou otcovy. 2. Ty věci jsou Janiny. 3. Ten byt je bratrův. 4. Ten obraz je matčin. 5. Ta loď je kamarádova. 6. Ten hlas je Martin. 7. Ta hudba je Dvořákova. 8. Ta opera je Smetanova.
12.3.3.
1. To jsou Miladini bratři. 2. To jsou Antonínovy sestry. 3. To jsou předsedovy návrhy. 4. To nebyly učitelovy otázky. 5. To jsou studentčiny odpovědi. 6. To jsou kamarádovy zkušenosti. 7. To jsou babiččiny zvyky. 8. To jsou básníkovy verše.
12.3.4.
1. Je to otcovo. 2. Bylo to matčino. 3. Je to sestřino. 4. Je to manželčino. 5. Bylo to babiččino. 6. Je to sousedovo. 7. Je to synovo. 8. Bylo to kamarádčino.
12.4.1.
1. Čteme prezidentův projev. 2. Na chlapcovu budoucnost nikdo nemyslí. 3. Pavlově odpovědi nerozumíme. 4. O dívčině smrti nikdo neví. 5. Jdu za Petrovým otcem. 6. Čekám na sestřinu odpověď. 7. Bojím se otcovy reakce. 8. Přemýšlím o matčině dopisu.
12.4.2.
1. Šli jsme ke Karlovu mostu. 2. Šli jsme k Husovu pomníku. 3. Šli jsme k Masarykově nádraží. 4. Šli jsme k Věřině matce. 5. Šli jsme k Pavlově babičce 6. Šli jsme k Petrovu bratrovi. 7. Šli jsme ke Karlově sestře.
12.4.3.
1. Nevěděli nic o prezidentově projevu. 2. Nevěděli nic o Karlově univerzitě. 3. Nevěděli nic o básníkově životě. 4. Nevěděli nic o té Mozartově opeře. 5. Nevěděli nic o předsedově návrhu. 6. Nevěděli nic o dívčině rodině. 7. Nevěděli nic o umělcově metodě. 8. Nevěděli nic o Janině povaze.
12.4.4.
1. Viděli jsme Petrova bratra. 2. Viděli jsme Věřinu sestru. 3. Viděli jsme sousedovu zahradu. 4. Viděli jsme otcovu rodnou vesnici. 5. Viděli jsme básníkův dům. 6. Viděli jsme sestřina manžela. 7. Viděli jsme Mariino dítě. 8. Viděli jsme Pavlův nový vůz.
12.4.5.
1. Stalo se to u Husova pomníku. 2. Stalo se to u Masarykova nádraží. 3. Stalo se to u Karlova náměstí. 4. Stalo se to u matčina rodného domu. 5. Stalo se to u bratrovy školy. 6. Stalo se to u básníkova hrobu. 7. Stalo se to u sestřina bytu. 8. Stalo se to u Eviny rodné vesnice.
12.4.6.
1. Je to za Tylovým divadlem. 2. Je to za Karlovým náměstím. 3. Je to za Husovou ulicí. 4. Je to za sousedovou zahradou. 5. Je to za sestřinou školou. 6. Je to za babiččiným domem. 7. Je to za bratrovým bytem. 8. Je to za otcovým polem.
12.5.1.
1. Vezmu si svůj vůz a pojedu tam. 2. Vůbec nemyslela na svoji budoucnost. 3. Úředník seděl za svým stolem. 4. Půjčil jsem to svému kamarádovi. 5. Ležel pod svým autem a opravoval ho. 6. Vrátili se do svého rodného města. 7. Vedoucí nevyšel ze svojí kanceláře. 8. Ten umělec jde svou vlastní cestou.
12.5.2.
1. Na svou první zkoušku se dobře pamatuji. 2. Věci nebyly na svém místě. 3. Nevycházely vůbec ze svého domu. 4. Student opravil svoji chybu. 5. Lidé stáli venku před svým domem. 6. Představil nám svoji manželku. 7. Bydlí u svého bratra v Brně. 8. Eva odjela ke svojí sestře.
12.5.3.
1. Zapomněl na svou vlastní rodinu. 2. Myslela jen na svůj vlastní klid. 3. Dostali svůj vlastní úkol. 4. Dali mi svůj vlastní lístek. 5. Šla svou vlastní cestou. 6. Vysvětlím ti své vlastní pojetí. 7. Bojí se svého vlastního stínu. 8. Jednali proti své vlastní zásadě.
12.5.4.
1. Máte ten strom ve své zahradě? 2. Máte váš vůz před svým domem? 3. Máte děti u svojí sestry? 4. Máte svého manžela doma? 5. Měl jste ty dopisy ve svojí kanceláři? 6. Měl jste svoje auto u divadla? 7. Měl jste svůj dům na venkově? 8. Měl jste svou kancelář v téhle budově?
12.5.5.
1. Hledali jsme svůj slovník. 2. Podíváš se po našem slovníku? 3. Pracujeme na svém úkolu. 4. Vedoucí nám náš úkol vysvětlil. 5. Zapomněli jsme na svou bolest. 6. Naši bolest nikdo nechápal. 7. Naše politická zásada zvítězila. 8. Nebudeme jednat proti své zásadě.