(A) Bruk passende former av possessive pronomener.
1. Tohle byl (tvůj) nápad? 2. Nebyla to (můj) povinnost. 3. Takové jsou (náš) zásady. 4. Bude to (váš) úkol. 5. Tohle bude (jejich) smrt. 6. Je to (náš) přání. 7. Jaká byla (jeho) reakce? 8. Novákovi jsou (náš) sousedé. 9. (její) úkol nebyl těžký. 10. (jejich) jména nebyla česká. 11. (můj) pojetí je jiné. 12. (tvůj) radost bude velká. 13. (váš) přátelé nepřišli. 14. (jeho) rodiče nežijí v Praze. 15. Kde bydlí (tvůj) rodiče? 16. (jeho) obličej byl bílý. 17. (náš) dcera chodí do školy. 18. (její) požadavky nebyly malé. 19. (můj) bratři pracují v továrně. 20. (její) reakce vysvětluje všechno. 21. Tohle je (váš) starost, ne (můj). 22. (můj) zvyky jsou jiné. 23. (tvůj) informace nebyly správné. 24. Jak se jmenuje (váš) dítě? 25. (její) básně jsou zajímavé. 26. Jsou to (náš) povinnosti. 27. To je (váš) velké štěstí! 28. (jeho) odpovědi nebyly správné. 29. (její) auto tady není. 30. (jeho) slova byla správná.
(B) Bruk passende former.
1. Půjčím si (tvoje židle). 2. Nejsme proti (jeho návrh). 3. (její matka) to bude divné. 4. Zachránili (jejich syn) život. 5. Květiny udělají (naše maminka) radost. 6. Položili to na (můj stůl). 7. Dali jsme to (náš učitel). 8. Připomenu to (tvůj bratr). 9. Auto se zastavilo před (náš dům). 10. Ty věci ležely pod (moje postel). 11. Stalo se to v (moje rodné město). 12. Do (jejich auto) narazil autobus. 13. Neznal cestu, ale jel za (můj vůz). 14. O (její cesta) jsem nevěděl. 15. O (váš návrh) budeme uvažovat. 16. Pavel seděl vedle (můj bratr). I7. (tvůj otec) neznáme. 18. Budeš bydlet v (jeho dům). 19. Hledali (moje sestra). 20. Čekám na (váš dopis). 21. Báli se (náš pes). 22. O (náš návrh) nikdo neví. 23. Za (jejich dům) je velká zahrada. 24. Boje podél (naše západní hranice) pokračovaly. 25. Rozdíl mezi (naše pojetí) a (tvůj návrh) není velký. 26. Návrat k (vaše stará metoda) není možný. 27. Přišel dopis od (tvůj anglický přítel). 28. Okolo (její zahrada) byla vysoká zeď. 29. V (moje kancelář) bylo otevřené okno. 30. (moje otázka) studenti nerozuměli. 31. V (jejich byt) nikdo nebydlí. 32. Byl jsem u (váš bratr). 33. (moje jméno) si nepamatovali. 34. Do (moje kancelář) vešel neznámý muž. 35. Před (náš dům) přijelo nějaké auto.
(C) Bruk passende former av possessive adjektiver.
1. To je (bratrův). 2. To jsou (Pavlův) synové. 3. To je dítě (Mariin). 4. Kde je (Karlův) ulice? 5. Tohle jsou (chlapcův) rodiče. 6. Praha je (otec) rodné město. 7. Ty věci nejsou moje, jsou (manželčin). 8. Ta stará paní je (Alenin) babička. 9. (básníkův) pojetí je zvláštní. 10. (sousedův) děti si hrály na zahradě. 11. Byl to (sestřin) nápad. 12. (dívčin) vlasy byly černé. 13. Eva a Marie jsou (Petrův) sestry. 14. (prezidentův) auto čekalo před budovou. 15. (učitelův) otázky nebyly těžké. 16. Dobře si pamatoval (otcův) slova. 17. Tohle nejsou (Evin) peníze. 18. (lékařův) byt byl nahoře. 19. (dívčin) reakce mě nepřekvapila. 20. (umělcův) zkušenosti jsou jiné.
(D) Bruk passende former.
1. Nečekal jsem (Pavlova otázka). 2. Kočka nám utekla do (sousedova zahrada). 3. Položili květiny k (básníkův pomník). 4. Šli jsme po (Karlův most). 5. Na (manželčina odpověď) nečekal a odešel. 6. Otec nebude proti (dceřino přání). 7. Slyšeli jsme (dívčin veselý smích). 8. Ten kostel je na (Karlovo náměstí). 9. Pavel se zamiloval do (Věřina mladší sestra). 10. Znám (Pavlova matka), ale neznám (Pavlův otec). 11. Počkám na vás před (Masarykovo nádraží). 12. O (dívčina smrt) nikdo nic nevěděl. 13. Sejdeme se před (Husův pomník). 14. V (básníkův život) se nic takového nestalo. 15. Studenti nerozuměli (učitelův výklad). 16. Přijeli v (Mariino auto). 17. Prohlíželi jsme si (umělcův rodný dům). 18. Takový strom rostl v (sousedova zahrada). 19. Představili nás (Alenina matka). 20. (Petrova manželka) to bylo divné. 21. Stalo se to před (otcův dům). 22. Hrála a zpívala v (Mozartova opera).
(E) Bruk personlige eller refleksive possessive pronomener.
1. Ty věci jsou v (můj pokoj). 2. Mám ty věci v (můj pokoj). 3. Rodiče myslí na (tvoje budoucnost). 4. Vůbec nemyslíš na (tvoje budoucnost). 5. (jeho odpověď) mi byla divná. 6. Ten člověk v (jeho odpověď) mluví pravdu. 7. Ostatní byli proti (můj návrh). 8. Nebudu jednat proti (moje zásada). 9. (její zkouška) dopadla dobře. 10. Na (její první zkouška) se dobře pamatujeme. 11. Ta kniha nebyla na (její místo). 12. Dal jsem tu knihu zpátky na (její místo). 13. Dělník stál u (jeho stroj) a pracoval. 14. Vypadalo to jako (jeho auto). 15. V (jeho mateřský jazyk) takové slovo neexistuje. 16. (jeho jazyk) nikdo nerozuměl. 17. Vrátili se domů, do (jejich vlast). 18. V (jejich země) jsou jiné zvyky. 19. Tvou sestru znám, ale (její jméno) jsem zapomněl. 20. Nevím, jak se jmenuje, neřekla (její jméno). 21. Dáme ti (náš lístek). 22. (náš lístek) má Pavel. 23. Vedoucí má (jeho vlastní kancelář). 24. Vedoucí je v (jeho kancelář). 25. Byl jsem u vedoucího, v (jeho kancelář). 26. (vaše odpověď) mě překvapila. 27. (vaše reakce) nechápu. 28. Nejednáte proti (vaše zásada)?