17.1.1. Benekt konstateringen ved å plassere verbet til slutt.
Vrátili se tam všichni. – Všichni se tam nevrátili.
1. Vytvořila se vhodná situace. 2. Konalo se lidové shromáždění. 3. Změnily se jeho názory na svět. 4. Ztratily se Pavlovy peníze. 5. Zastavil se motor auta. 6. Otevřely se dveře jeho kanceláře. 7. Zbavíme se rychle takových lidí. 8. Opakuje se poslední představení.
17.1.2. Bytt om på ordstillingen.
Vlny se tvoří ve větru. –Ve větru se tvoří vlny.
1. Dva vojáci se postavili ke dveřím. 2. Všechna letadla se vrátila na svá letiště. 3. Několik lidí se při té nehodě zabilo. 4. Lidové shromáždění se konalo na hlavním náměstí. 5. Celá situace se změnila před dvěma dny. 6. Poslední představení se opakuje za týden. 7. Dva muži se zachránili na malém ostrově. 8. Jedno okno se otevřelo ve větru.
17.1.3. Gjør om til imperfektiv futurum.
Tvoří se vysoké vlny. – Budou se tvořit vysoké vlny.
1. Shromáždění se koná pozítří. 2. Dějiny se neopakují. 3. Pořadí barev se skoro nemění. 4. Takové krize se často vracejí. 5. Rozdíly se pomalu ztrácejí. 6. To okno se ve větru otvírá. 7. Ten motor se pořád zastavuje. 8. Podniky se zbavují špatných pracovníků.
17.1.4. Gjør om til en upersonlig refleksiv verbform.
Chytili několik ryb. – Chytilo se několik ryb.
1. Postavili vojáky před hlavní vchod. 2. Všechno nakonec vysvětlili. 3. Potom zastavili motor. 4. Zachránili asi dvacet cestujících. 5. Vytvořili nebezpečnou situaci. 6. Vrátili mě zpátky domů. 7. Ztratily nějaké knihy. 8. Zabili tam nějakého člověka.
17.1.5. Utvid konstateringene som vist i eksemplet.
Chlapec se vrátil. – Chlapec se vrátil sám od sebe.
1. Dveře se otevřely. 2. Okno se zavřelo. 3. Ta kniha se neztratila. 4. Věci se neztrácejí. 5. Všechno se vysvětlilo. 6. Motor se zastavil. 7. Takové případy se neopakují. 8. Postavili se ke dveřím a hlídali je.
17.1.6. Gi en passende forklaring.
Ty dveře se neotevřely samy od sebe. – Někdo je otevřel.
1. Okno se nezavřelo samo od sebe. 2. Chlapci se nevrátili sami od sebe. 3. Klíče se neztratily samy od sebe. 4. Ryba se nechytila sama od sebe. 5. Motor se nezastavil sám od sebe. 6. Kniha se neztratila sama od sebe. 7. Dveře se neotevřely samy od sebe. 8. Loď se neobrátila sama od sebe.
17.2.1. Gjør om på setningene ved å bruke refleksive mønstre som vist i eksemplet.
Studenti dělají zkoušky dvakrát za rok. – Zkoušky se dělají dvakrát za rok.
1. Učitelé takové věci ve škole nevzkládají. 2. Nezjistili jsme žádnou příčinu nehody. 3. Vojáci hlídali budovu ve dne v noci. 4. Čekáme změny ve vládě. 5. Lidé hodně čtou romány. 6. Zboží kupujeme v obchodech. 7. Volný čas jsme trávili na hřišti. 8. Knihovna půjčuje knihy dvakrát za týden.
17.2.2. Gjør om på setningene ved å bruke refleksive mønstre som vist i eksemplet.
Celý den nepracovali. – Celý den se nepracovalo.
1. Potom šli všichni domů. 2. O některých věcech jsme nepřemýšleli. 3. S naším návrhem ostatní nesouhlasili. 4. Lidé bydleli ve starých domech. 5. Ráno každý spěchal do práce. 6. Ještě jsme nezačali jíst. 7. V továrnách přestali vyrábět. 8. Pokračovat budou až odpoledne.
17.2.3. Gjør om på setningene ved bruk av refleksive mønstre som vist i eksemplet.
Pak dělali zkoušky. – Pak se dělaly zkoušky. Pak šli na oběd. Pak se šlo na oběd.
1. Udržujeme stroje v dobrém stavu. 2. Budeme hrát s univerzitním mužstvem. 3. Hledáme nové pracovníky. 4. Seděli jsme u jednoho stolu. 5. Klíče jsme hledali marně. 6. Všichni jsme mluvili česky. 7. Tak to slovo nevyslovujeme. 8. Lidé v té době žili šťastně a spokojeně.
17.2.4. Snu om på nominalfrasene som vist i eksemplet.
Byl jsem tam s Karlem. – Karel tam byl se mnou.
1. Hráli jsme s univerzitním mužstvem. 2. Děti odešly i s rodiči. 3. Pavel se učil se mnou. 4. Půjdeme do divadla s přáteli. 5. Bratr ten dům postavil se mnou. 6. Chodil jsem s ním do školy. 7. Pracovala s nimi v továrně. 8. Rodiče jeli do města s námi.
17.2.5. Gjør om på setningene som vist i eksemplet.
Já a Karel jsme tam byli spolu. – Byl jsem tam s Karlem.
1. Já a mojí přátelé tam pojedeme spolu. 2. Karel a Eva spolu odjeli na dovolenou. 3. Jan a jeho bratr ten dům postavili spolu. 4. Marie a já spolu uvaříme večeři. 5. Já a ty to spolu vypočítáme. 6. Rodiče a děti spolu pracují na poli. 7. My a oni jsme spolu bydleli v jednom domě. 8. Petr a Pavel spolu všechno snědli.
17.2.6. Gjør om på setningene som vist i eksemplet.
Továrna pracovala ve dne v noci. – V továrně se pracovalo ve dne v noci.
1. Pošta nám ten dopis vrátila. 2. Obchod dostal nové zbraně. 3. Takové zbraně má armáda. 4. Škola takové věci neučí. 5. Noviny to takhle napsaly. 6. Ministerstvo udělalo nový plán. 7. Cizina žije jinak. 8. Tahle továrna vyrábí auta.
17.3.1. Innlem relative leddsetninger som vist i eksemplet.
Nečekali jsme události, ke kterým došlo. – Události, ke kterým došlo, jsme nečekali.
1. Národní divadlo je budova, před kterou stojíme. 2. Tady je pokoj, ve kterém budeš bydlet. 3. Představovali mi lidi, které jsem neznal. 4. Nerozumím větě, kterou jste napsal. 5. Vzali mi všechny peníze, které jsem u sebe měl. 6. Ještě jsme nedostali zboží, které jsme si zaplatili. 7. Snědl všechno jídlo, které mu přinesli. 8. Nevšimli si černého auta, které stálo u domu.
17.3.2. Besvar spørsmålet med en hel setning.
Co budou jíst? Jídlo, které si vzali s sebou. – Co budou jíst? Budou jíst jídlo, které si vzali s sebou.
1. Koho hledáš? Kluka, který se jmenujte Honza. 2. Kde pracuje? V tovarně, která vyrábí auta. 3. Na co myslíš? Na práci, kterou dělám. 4. O čem uvažujete? O možnostech, které nám zbývají. 5. Kam ty věci dáme? Do místnosti, která je vzadu. 6. Od koho je ten dopis? Od bratra, který žije v Anglii, 7. Komu to auto patří? Nějakému člověku, který bydlí naproti. 8. Kudy se dostaly dovnitř? Oknem, které bylo otevřené.
17.3.3. Gjør om på setningene ved å sette nominalfrasene i pluralis.
To je věc, které se bojíme. – To jsou věci, kterých se bojíme.
1. Četl jsem to v knize, kterou jsi mi půjčil. 2. Pojedu k příteli, který mě pozval. 3. Událost, ke které došlo, nikdo nečekal. 4. To je rada, o které budu uvažovat. 5. Nerozumím slovu, které tady je. 6. Stál tam autobus, ze kterého vystupovali cestující. 7. Kde je ten dopis, který jsem před chvíli přinesl? 8. To je ten dům, ve kterém nikdo nebydlí.
17.3.4. Gjør om på setningene ved å sette nominalfrasene i singularis.
To jsou věci, kterých se bojíme. – To je věc, které se bojíme.
1. Jsou tam byty, ve kterých nikdo nebydlí. 2. Nerozumím větám, které jsou v tom textu. 3. Pracovali jsme na polích, která byla blízko vesnice. 4. Jsou to příklady, které nejsou moc jasné. 5. Prohlíželi si obrazy, které visely na zdi. 6. Ceny, které tam platíme, nejsou moc vysoké. 7. Došlo k událostem, které jsme nečekali. 8. Jsou to lidé, kteří tam už dlouho žijí.
17.3.5. Utvid konstateringene ved å bruke relative leddsetninger som vist i eksemplet.
Téhle věci se bojíme. – To je právě ta věc, které se bojíme.
1. Toho člověka jsem tam viděl. 2. O tom problému přemýšlíme. 3. Tuhle výhodu nemám. 4. Tohle jídlo si vezmeme s sebou. 5. Před tou budovou stojíme. 6. V tom městě jsem se narodil. 7. S těmi názory nesouhlasím. 8. Ta situace se často opakuje.
17.4.1. Gjør om på setningene som vist i eksemplet.
Jsou to dvě různá hlediska. – Jedná se o dvě různá hlediska.
I. Jsou to jiné podmínky. 2. Je to hlavní příčina všech potíží. 3. Je to historický čin. 4. Je to dobrá rada. 5. Je to domácí tradice. 6. Je to první představení v Praze. 7. Je to velmi složitý problém. 8. Je to úplně nové pojetí.
17.4.2. Gjør om på setningene som vist i eksemplet.
Uvažovali jste o vlivu domácí tradice? – Počítáte s vlivem domácí tradice?
1. Uvažoval jste o takové možnosti? 2. Uvažoval jste o jiných příčinách? 3. Uvažoval jste o vlivu rodiny? 4. Uvažoval jsi o jiných prostředcích? 5. Uvažoval jsi o jeho reakci? 6. Uvažoval jste o možném nebezpečí? 7. Uvažoval jsi o něčí pomoci? 8. Uvažoval jste o nějakých výhodách?
17.4.3. Besvar spørsmålene som foreslått i eksemplet.
Je to dobrá hudba? – Nevím, nezajímám se o hudbu.
1. Je to dobrý román? 2. Je to moderní poezie? 3. Jsou to známí básníci? 4. Je to známá opera? 5. Je to nová báseň? 6. Jsou to dobré zbraně? 7. Je to těžký jazyk? 8. Je to moderní letadlo?
17.4.4. Avslå tilbudene som foreslått i eksemplet.
Slibuji ti/vám svou pomoc. – Nestojím o tvoji/vaši pomoc.
1. Dám ti dobrou radu. 2. Půjčím vám nějaké peníze. 3. Přinesu ti hezké květiny. 4. Ukážu vám svoje verše. 5. Představím ti svoje přátele. 6. Vysvětlím vám svoje pojetí. 7. Nechám ti tady svůj slovník. 8. Budu ti psát dopisy.
17.4.5. Besvar spørsmålene som foreslått i eksemplet.
Co víš o té knize?– V životě jsem o ní neslyšel.
1. Co víš o tom ostrově 2. Co víš o těch zvířatech? 3. Co víte o tom člověku? 4. Co víš o takových zbraních? 5. Co víte o té zemi? 6. Co víš o tom problému? 7. Co víte o paní Turkové? 8. Co víš o té květině?
17.4.6. Gjør om på setningene som vist i eksemplet.
Kdo bude mít u sebe naše věci?– Kdo se bude starat o naše věci?
1. Kdo bude mít u sebe všechny ty peníze? 2. Kdo má u sebe texty? 3. Kdo měl u sebe lístky? 4. Kdo bude mít u sebe děti? 5. Kdo měl u sebe všechny ty knihy? 6. Kdo má u sebe noviny a časopisy? 7. Kdo bude mít u sebe ostatní věci? 8. Kdo měl u sebe nástroje?