18.1.1. Gi et positivt svar.
Myslíš si, že to udělají? – Myslím si, že ano.
1. Představoval jste si, že to bude prosté? 2. Předpokládáte, že to brzy skočí? 3. Očekával jsi, že ti pomůžeme? 4. Doufali, že někdo přijde? 5. Věřila, že Pavel vždycky mluví pravdu? 6. Čekali jste, že budou doma? 7. Počítáš s tím, že ti půjčím peníze? 8. Trváte na tom, že máte pravdu?
18.1.2. Gjør om verbet i hovedsetningen til preteritum og oversett setningen.
Těšíme se, že tě brzy uvidíme. – Těšili jsme se, že tě brzy uvidíme.
1. Představujeme si, že to bude docela prosté. 2. Pozoruji, jak se mění prostředí. 3. Nevědí, jestli neudělali chybu. 4. Vždycky každého přesvědčí, že má pravdu. 5. Slyším, jak tam někdo křičí. 6. Doufá, že se stane nějaký zázrak. 7. Nepamatuji se, jestli to bylo v úterý. 8. Věřím, že nám nelhal.
18.1.3. Gjør om verbet i leddsetningen til preteritum og oversett setningen.
Myslím si, že je to tak. – Myslím si, že to tak bylo.
1. Nevěřím, že to je správné. 2. Bojíme se, že to nedopadne dobře. 3. Doufám, že hodně pracuješ. 4. Nevím, jestli to není chyba. 5. Odpouštím ti, že se tak chováš. 6. Všichni si myslí, že je to zbytečná práce. 7. Nevzpomínám si, jestli má sestru. 8. Zajímají se o to, jestli studuješ v Praze.
18.1.4. Gjør om verbet i hovedsetningen til futurum og oversett setningen.
Myslí si, že tam jsme. – Bude si myslet, že tam jsme.
1. Nikdy ti neodpustila, že jí lžeš. 2. Pozorujeme, jak se mění prostředí. 3. Nestarají se o to, jestli jste spokojení. 4. Jen se dívají, jak ostatní pracují. 5. Nejprve jsem se přesvědčil, jestli nelžou. 6. Poslouchali jsme, jak hrají. 7. Nepoznal jsem, jestli je to Pavel nebo ne. 8. Těším se, že vás zase uvidím.
18.1.5. Gjør om setningene som vist i eksemplet.
Myslím si, že to není pravda. – Nevím, jestli je to pravda.
1. Mysleli si, že nepřijdeme. 2. Myslíme si, že na nás budou čekat. 3. Rodiče si mysleli, že nejsem doma. 4. Budou si myslel, že nemáme čas. 5. Bratr si myslí, že s něčím takovým nepočítáš. 6. Mysleli si, že se dnes nebude pracovat. 7. Studenti si mysleli, že neudělají zkoušku. 8. Myslím si, že o nás nebudou stát.
18.1.6. Omformuler setningene som vist i eksemplet.
Všiml jsem si, že se vracejí. – Viděl jsem je, jak se vracejí.
1. Všimli si, že odcházíš z domova. 2. Všimla si, že se blíží nějaký vůz. 3. Všiml jsem si, že odtamtud něco odnáší. 4. Všiml si, že ten člověk vychází z domu. 5. Všimla sis, že nás pozorují? 6. Všiml jsem si, že krade. 7. Všimla si, že si děti hrají venku. 8. Všimla jste si, že pracuje na zahradě?
18.1.7. Kombiner setningene ved bruk av en že-leddsetning.
Zase vás uvidíme. Už se na to těšíme. – Už se těšíme, že vás zase uvidíme.
1. Lhal jsi jí. Nikdy ti to neodpustí. 2. Má pravdu. Všechny o tom přesvědčil. 3. Nedopadne to dobře. Bojím se toho. 4. On to neudělal. Věřím v to. 5. Výsledek ho překvapil. Všiml jsem si toho. 6. Byla to ona. Poznali jsme to. 7. Otec se dnes vrátí. Zapomněl jsem na to. 8. Už nemáme peníze. Neuvědomil jsem si to.
18.1.8. Kombiner setningene ved bruk av en jestli-leddsetning.
Je to tak nebo ne? Nevím to. – Nevím, jestli je to tak.
1. Byli jsme tam nebo ne? Nevzpomínám si na to. 2. Přijdeš taky nebo ne? Eva se o to zajímala. 3. Stalo se to v pondělí nebo ne? Nepamatuji se na to. 4. Je to Pavel nebo ne? Nepoznali jsme ho. 5. Odjedou nebo ne? Přemýšlím o tom. 8. Je ten kluk doma nebo ne? Hned se o tom přesvědčím.
18.2.1. Gjør om de direkte spørsmålene til indirekte spørsmål.
Proč přišli?– Už víš, proč přišli?
1. Komu patří ten dům? 2. Čí jsou ty děti? 3. Kde budeme bydlet? 4. Odkud sem přijeli? 5. Kolik je tam vody? 6. Jak je ten byt velký? 7. Jak se ten kluk jmenuje? 8. Kudy vede cesta k řece?
18.2.2. Lag kdo-leddsetninger etter mønstret i eksemplet.
Vím, že tam někdo byl. – Vím, kdo tam byl.
1. Zjistili jsme, že ty peníze někdo ukradl. 2. Věděli, že na někoho čekám. 3. Objevila, že jsem se s někým setkal. 4. Vím, že se někoho bojíš. 5. Je mi jasné, že se někomu smějí. 6. Uvědomujeme si, že nás tam někdo viděl. 7. Věděl jsem, že někoho hledáš. 8. Netušil jsem, že ho někdo zabil.
18.2.3. Lag co-leddsetninger etter mønstret i eksemplet.
Tuším, že se něco stalo. – Tuším, co se stalo.
1. Pochopili, že něčemu nerozumím. 2. Vím, že teď Pavel něco udělá. 3. Tušili jsme, že k něčemu dojde. 4. Poznali jsme, že se něčemu divíte. 5. Cítím, že jste se něčeho lekli. 6. Nikdo nemyslel na to, že budeme něco jíst. 7. Už chápu, že s něčím nesouhlasíš. 8. Viděl jsem, že si něco prohlížejí.
18.2.4. Lag kde/kam-leddsetninger etter mønstret i eksemplet.
Vím, že jsi někde byl/někam šel. – Vím, kde jsi byl/kam jsi šel.
1. Dověděl jsem se, že někam odjeli. 2. Objevili jsme, že se někam schoval. 3. Vzpomněla si, že ten pramen někde viděla. 4. Zapomněl jsem, že jsem to někam uložil. 5. Přemýšleli o tom, že půjdou někam na večeři. 6. Nevěděli, že taková zvířata někde žijí. 7. Nevšimli jsme si, že někam jedou. 8. Uvažuji o tom, že budu někde pracovat.
18.2.5. Lag jaký-leddsetninger etter mønstret i eksemplet
Vím, že je to těžké. – Vím, jaké to je.
1. Je mi jasné, že hledáš dobrý slovník. 2. Nevěděl jsem, že je to zlý člověk. 3. Nepochopil jsem, že dělají takovou práci. 4. Tušila, že ji čekají velké potíže. 5. Viděl jsem, že si koupila zelený kabát. 6. Bojíme se, žě jeho reakce bude nevhodná. 7. Nečekal jsem, že dostanu takovou odpověď. 8. Vím, že jsou to mladí lidé.
18.2.6. Lag passende tidsleddsetninger etter mønstret i eksemplet.
Byli tady včera (dva dny) ... – Dověděl jsem se, kdy (jak dlouho)... tady byli.
1. Cesta do Brna trvá tři hodiny. 2. Marie se narodila dvacátého května. 3. Vráti se v šest hodin. 4. Létají dvakrát za týden. 5. Zůstanou u moře do srpna. 6. Stalo se to už po třetí. 7. Nepřišla dvakrát do práce. 8. Jeho otec zemřel v roce 1968.
18.2.7. Lag kolik-leddsetninger etter mønstret i eksemplet.
Mají nějaké děti? – Ano, ale nevíme přesně kolik.
1. Přišli tam nějací lidé. 2. Máš ještě nějaké peníze? 3. Zbyla ještě nějaká polévka? 4. Zůstaly tam ještě nějaké stroje? 5. Přivezou nějaké zboží? 6. Zná nějaké cizí jazyky? 7. Má nějaké sourozence? 8. Chytili tam nějaké ryby?
18.3.1. Gjør om setningene som vist i eksemplet.
Hledám člověka, který tu zemi zná . – Hledám někoho, kdo tu zemi zná.
1. Potřebujeme člověka, kterému ostatní věří. 2. Nevážím si člověka, který lže. 3. Nevěříme člověku, kterého neznáme. 4. Potřebují člověka, který se o ně bude starat. 5. Jedná se o člověka, o kterém nic nevíme. 6. Nestojím o člověka, který se takhle chová. 7. Byl tam člověk , kterého si nevšimla. 8. Nebojím se člověka, který je jako vy.
18.3.2. Gjør om setningene som vist i eksemplet.
Ten, kdo tam byl, tyhle věci zná. – Každý, kdo tam byl, tyhle věci zná.
1. Potřebujeme toho, kdo dobře pracuje. 2. Prodají zbraně tomu, kdo za ně zaplatí. 3. Ten, kdo pracuje, má peníze. 4. Zajímám se o toho, koho poznám. 5. Budu pomáhat tomu, kdo to potřebuje. 6. Pozvali jsme toho, na koho si vzpomněli. 7. Zkoušku udělá ten, kdo pracoval. 8. Vojáci zabili toho, koho uviděli.
18.3.3. Gjør om setningene som vist i eksemplet.
Ti, kdo tam byli, to znají. – Všichni, kdo tam byli, to znají.
1. Potřebujeme ty, kdo dobře pracují. 2. Prodávali zbraně těm, kdo za ně zaplatili. 3. Ti, kdo pracují, mají peníze. 4. Zajímám se o ty, kdo za to stojí. 5. Pomáhají těm, kdo to potřebují. 6. Zkoušku udělali ti, kdo se učili. 7. Počítáme s těmi, kdo tam byli. 8. Starali se o ty, kdo byli nemocní.
18.3.4. Gjør om setningene som vist i eksemplet.
Udělal jsem to, co tady vidíš. – Udělal jsem všechno, co tady vidíš.
1. Už rozumíme tomu, co čteme. 2. Divili se tomu, co viděli. 3. To zvíře se bijí toho, co se pohybuje. 4. Vysvětlil mi to, o co jsem se zajímal. 5. Vysvětlím ti to, čemu nerozumíš. 6. Stalo se to, co jsem čekal. 7. To je právě to, čeho si vážím. 8. Nechali si to, co tam našli.
18.3.5. Lag to, co-leddsetninger.
Tohle jsem našel a to si nechám. – Co jsem našel, to si nechám.
l.Tohle jsem sám viděl a tomu věřím. 2. Za to zaplatili a to dostanou. 3. Tohle jsem čekal a to se stalo. 4. Tohle jsi mi radil a to jsem udělal. 5. Tohle jsem slíbil a to splním. 6. Tohle mu dali a to snědl. 7. Tohle měla a o to se s námi rozdělila. 8. Tohle potřebuji a to si koupím.
18.3.6. Gjør om setningene som foreslått.
Udělal jsem to, co nikdo neví. – Udělal jsem něco, co nikdo neví.
1. Stalo se to, co nikdo nečekal. 2. Zjistil jsem to, co jsem předtím nevěděl. 3. Došlo k tomu, čeho jsme se báli. 4. Je to to, co nenávidím. 5. Způsobili to, co nikdo nepředpokládal. 6. Lekla se toho, co tam uviděla. 7. Staráš se o to, co není tvoje věc. 8. Poslali ho pro to, co potřebovali.
18.3.7. Gjør om på setningene som vist i eksemplet.
Sednu si tam, kde bude místo. – Sednu si někam, kde bude místo.
1. Odešel tam, odkud se nikdo nevrací. 2. Nezůstanou tam, kde je to tak nebezpečné. 3. Přišel odtamtud, kde takové věci existují. 4. Půjdeme tamtudy, kudy nechodí moc lidi. 5. Odjel tam, kde ho nikde neznali. 6. Dám ty věci tam, kde je hned uvidíš. 7. Schovám si to tam, kde to nikdo nebude hledat. 8. Stoupnu si tam, odkud budu dobře vidět
18.4.1. Kombiner leddsetningene ved bruk av a eller a ani i samsvar med betydningen.
Já jsem mluvil, oni poslouchali. Já jsem mluvil a oni poslouchali. Pavel zůstal doma a Eva taky nepřišla. – Pavel zůstal doma a ani Eva nepřišla.
1. Rodiče pracovali, děti si hrály. 2. Všichni mlčeli, Pavel taky nemluvil. 3. Vlak se zastavil, lidé vystupovali. 4. První auto jelo dál, druhé také nezastavilo. 5. Vzduch tam byl teplý, voda taky nebyla studená. 6. Petr ležel na břehu, ostatní byli ve vodě. 7. Chlapec jedl, pes se na něj díval. 8. Nic o tom nevím, přátelé to taky neznají.
18.4.2. Lag sideordnede setningspar ved bruk av jednak ... jednak.
Měl jsem moc práce a bylo špatné počasí. – Jednak jsem měl moc práce, jednak bylo špatné počasí.
1. Je to moc daleko a už jsem tam byl. 2. Je to nebezpečné a stojí to moc peněz. 3. Každý se toho bojí a nikdo o tom nic neví 4. Nepotřebuji to a nemám na to peníze. 5. Měli jsme hlad a bolely mís nohy. 6. Nebylo to nic vážného a už jsem mu to odpustil. 7. Smáli se mu a litovali ho. 8. Vážím si vás a věřím vám.
18.4.3. Utvid konstateringene som foreslått i eksemplet.
Byl tam Pavel a přišla taky Eva. – Byl tam Pavel a dokonce přišla i Eva.
1. Všichni se báli a taky já jsem se lekl. 2. Někdy se mýlil a někdy taky lhal. 3. Všechny děti se smály a taky malý Honzík přestal plakat. 4. Každý tomu rozuměl a taky Eva to pochopila. 5. Všechno šlo dobře a taky počasí bylo pěkné. 6. Nikdo nemluvil a taky Marie mlčela. 7. Všichni tam už čekali a taky děti tam už byly. 8. Motory se zastavily a taky světla přestala svítit.
18.4.4. Sett inn sice på det passende stedet i setningen.
Vypadá to stejně, ale je to něco jiného. – Vypadá to sice stejně, ale je to něco jiného.
1. Nebylo moc světla, ale viděl jsem dobře. 2. Mluvila tiše, ale slyšel jsem všechno. 3. Celý den nic nejedli, ale hlad neměli. 4. Máš pravdu, ale já to neudělám. 5. Moc lidí tam nebylo, ale přednáška začala. 6. Dům byl otevřený, ale uvnitř nikdo nebyl. 7. Není to špatné, ale lidé to nekupují. 8. Byt nebyl velký, ale bydlely v něm dvě rodiny.
18.4.5. Bruk setningene fra øvelse 18.4.4. for å lage setningspar etter følgende mønster.
Vypadá to stejně, ale je to něco jiného. – Vypadá to stejně, a přece je to něco jiného.
18.4.6. Strukturer leddsetningene som vist i eksemplet.
Vím o tom, avšak můj názor na to je jiný. – Vím o tom, můj názor na to je však jiný.
1. Měli pravdu, avšak nikdo jim nevěřil. 2. Bylo to zvláštní, avšak nikdo se tomu nesmál. 3. Dopadlo to dobře, avšak spokojení není. 4. Nepracuje, avšak peněz má dost. 5. Viděl mě teprve po druhé, avšak poznal mě hned. 6. Schoval se nám, avšak rychle jsme ho našli. 7. Koncert začínal v osm, avšak všichni tam byli už v půl osmé. 8. O všem jsem uvažoval, avšak rozhodl jsem se jinak.
18.4.7. Utvid konstateringene som vist i eksemplet.
Pojedu na kole, nebo půjdu pěšky. – Buď pojedu na kole, nebo půjdu pěšky.
1. Budeš se učit, nebo neuděláš zkoušku. 2. Je to tak, nebo se moc mylím. 3. Někde se schováme, nebo nás brzo chytí. 4. O všem věděli, nebo aspoň něco tušili. 5. Někdo ti to půjčí, nebo si to koupíš. 6. Budeš mlčet, nebo půjdeš ven. 7. Chvíli počkají, nebo přijdou někdy jindy. 8. Půjdeš se mnou, nebo nejdu nikam.