(A) Lag setninger med konjunksjonene že, jestli eller jak.
1. Těším se (brzo se setkáme). 2. Nikdo nevěděl (je to pravda). 3. Dívali jsme se (blíží se k nám bouřka). 4. Doufám (všechno bude zase v pořádku). 5. Nemysleli si (stane se něco takového). 6. Nepamatuji se (jmenuje se Petr nebo Jan). 7. Nevím (neudělali jsme někde chybu). 8. Pozoroval jsem ho (jí to maso). 9. Přesvědčili mě (návrat už není možný). 10. Nejprve zjistíme (je někdo uvnitř nebo ne). 11. Slyšeli jsme (nějaké dítě pláče). 12. Nevěřím (přijdou). 13. Viděl tě někdo (jdeš ke mně)? 14. Nečekal jsem (ty peníze mi vrátí). 15. Jsou moc daleko, nepoznám (jsou tři nebo čtyři). 16. Nevzpomínám si (bylo to v úterý nebo ve středu). 17. Rozhodli jsme se (budeme pokračovat v práci). 18. Myslím (je pět hodin). 19. Nevěděli (je noc nebo den). 20. Poslouchali (hrajeme).
(B) Gjør om til en relativ leddsetning eller dens motstykke som viser til de uthevede elementene.
Vím, že to udělal Pavel. – Vím, kdo to udělal.
1. Zjistilo se, že toho člověka zabili vojáci. 2. Nevím, jestli všechny ty věci patří bratrovi. 3. Zajímali se o to, jestli jsem se setkal s jejich sestrou. 4. Netušil jsem, že se jedná o mého přítele. 5. Nečekali jsme, že nastane taková krize. 6. Nakonec jsme poznali, že ho naše otázka překvapila. 7. Tuším, že přemýšlí o své budoucnosti. 8. Nikdo nevěděl, že čeká na vhodnou příležitost. 9. Poznal jsem, že se to dítě bojí mého psa. 10. Nevzpomínám si, jestli pracuje v továrně. 11. Už jsem zjistil, že ten autobus jede do Plzně. 12. Nezajímám se o to, jestli je to zboží z ciziny. 13. Objevil jsem, že ta cesta vede k řece. 14. Nevěděli jsme, že se tam jde přes les. 15. Uvědomili si, že budou mít velké potíže. 16. Překvapilo mě, že se zajímá o staré knihy. 17. Dobře víme, že jsou to nebezpeční lidé. 18. Všiml jsem si, že se zajímá o ten obraz vzadu. 19. Věděl přesně, že ty dveře vzadu budou zavřené. 20. Už se nepamatuji, jestli ta první nebo ta druhá dívka je Pavlova sestra. 21. Hned poznali, že je to náš syn. 22. Nakonec jsme objevili, že je to pomník Jana Nerudy. 23. Vážíme si toho, že pracují dobře. 24. Překvapilo mě, že to bylo hodně jednoduché. 25. Netušili jsme, že to stojí tisíc korun. 26. Uvědomuješ si, že tam žije mnoho lidí? 27. Zjistilo se, že se to stalo v úterý.
(C) Bruk ordene i parentes i korrekt form.
1. Neznám (ten, kdo) to udělal. 2. Vy jste právě (ten, kdo) hledám. 3. Hledám (někdo, kdo) mi pomůže. 4. Dostal ty peníze od (někdo, kdo) jich má dost. 5. Nebudeme čekat na (někdo, kdo) přijde pozdě. 6. Ten obraz poznal (každý, kdo) jsem ho ukázal. 7. Pamatuji se dobře na (všichni, kdo) studovali v Praze. 8. Nepřinesli mi (to), pro (co) jsem je posla. 9. Vzpomínám si moc dobře na (to, co) jsem slyšel. 10. Vysvětloval mi (něco, co) jsem vůbec nerozuměl. 11. Nevěděli nic o (to, co) se tam stalo. 12. Dám ti (všechno, co) mám. 13. Klíče jsou (tam, kde) jsi je dal. 14. Schovali se (tam, kde) je nikdo nenajde. 15. Sednu si (někde, kde) je klid. 16. Nezůstanu (někde, kde) prochází tolik lidí. 17. Přijde (někde, kde) mají dobré pivo. 18. Takové věci jsme viděli (všude, kde) jsme přišli. 19. Pošlou ho (někde, kde) jsou dobří učitelé. 20. Stejné stromy rostly (všude, kde) jsme se podívali. 21. Přišli tam lidé (všude, kde) se o tom představení dověděli. 22. Počasí je (takový, jaký) potřebujeme. 23. Nikdy jsem Pavla nepoznal (takový, jaký) je teď. 24. Dali mu práci (takový, jaký) měli.