(A) Lag imperativ-setninger av setningene. Bruk samme person og tall som i indikativ-setningene.
1. Nic neděláš. 2. Nehraješ si a posloucháš. 3. Nekřičíte, jste potichu. 4. Seďte klidně. 5. Jdete pryč. 6. Jdeš ke mě. 7. Jdeme tam spolu. 8. Držíš to pevně. 9. Jíte pomalu. 10. Napíšeš to ještě jednou. 11. Zapomeneme na to všechno. 12. Nemáš vůbec strach. 13. Pamatujete si, že je to takhle. 14. Probudíš se. 15. Sedneme si sem, 16. Nezlobíš se na mě. 17. Jste tady včas. 18. Jsi klidná. 19. Zůstanete ještě chvíli. 20. Neseš to sem. 21. Odneseš to dolů. 22. Povídáte mi něco hezkého. 23. Nestojíte tady takhle. 24. Schováme se někam. 25. Ničeho se nebojíš. 26. Chováte se jinak. 27. Mluvíme pravdu. 28. Pokračujete v práci. 29. Teď přejdete na druhou stranu. 30. Rychle utečeš. 31. Nespěcháš nikam. 32. Tam vystoupíte. 33. Podíváš se nahoru. 34. Už na to nemyslíme. 35. Vrátíte se včas. 36. Koupíš si, co chceš. 37. Vezmete si kabát. 38. Přestaneš si zpívat. 39. Začnete něco dělat. 40. Nenecháte se rušit. 41. Zavřete to okno. 42. Pomůžeš mi s tím.
(B) Fyll inn passende former.
1. Obdivuji (jeho odvaha). 2. Obdivoval jsem se (ta vzácná vlastnost). 3. Vážíme si (takoví lidé). 4. Ona si (nic) neváží. 5. Nebyla s (nic) spokojená. 6. (ta krajina) mám moc rád. 7. Zamiloval jsem se do (ona). 8. Nemáme rádi (ošklivé, špinavé ulice). 9. Lituji (to dítě). 10. Co si o (to) myslíš? 11. Co jste (to) říkal? 12. Můžeme to chápat jako (první pokus). 13. Pochopil (my) tak, že má počkat. 14. Považuji (já) za (můj bratr). 15. Za (kdo) (já) považuješ? 16. Měli (my) za (cizinci). 17. Dívám se na (taková činnost) jako na (potřebná). 18. Podle (můj názor) to nestojí za (ta práce). 19. Nevidím v (ty návrhy) (nic nového). 20. Jak se dívají na (současná situace)? 21. Pokládáš to za (úspěch)? 22. Proč se na (já) tak zlobíš? 23. V (jeho návrh) nevidím nic (špatného). 24. Takové chování by (matka) mrzelo. 25. Mrzí (já), že se zlobíš. 26. Líbilo se (oni), že se nebojíš. 27. Těší (my), že (vy) poznávám. 28. (moje sestra) bylo líto, že se to stalo. 29. Je (já) líto, že to tak dopadlo. 30. Tenhle materiál se (ty) nehodí? 31. Záleží (oni) na (to), abyste byli spokojení. 32. Co říkáte (tenhle barva)? Sluší (já)? 33. Jeho reakce (já) nepotěšila. 34. Vadí (ty) moje názory? 35. Není ti líto (ty knihy)? 36. Na (peníze) (oni) nezáleží. 37. Zdá se (já), že máš pravdu.
(C) Bruk passende mønstre, sett inn preposisjoner der det er nødvendig.
Pavel – bolet – nohy : Pavla bolely nohy. Pavel – mít – horečku: Pavel měl horečku.
1. ten člověk – bavit – práce; 2. někteří lidé – nemít rád – takové otázky; 3. bratr – být – dvacet roků; 4. bratr – být – mladý; 5. nikdo– nehodit se – ta doba; 6. děti – chutnat – ta polévka; 7. děti – nejíst – maso; 8. já – být líto – ti lidé; 11. já – litovat –ty děti; 12. otec – mrzet – Pavlova odpověď; 13. rodiče – nerozumět – Pavlova odpověď; 14. posluchači – ta přednáška – připadat – moc učený; 15. my –považovat – ta přednáška – moc učený; 16. Eva–slušet–tenhle kabát; 17. nikdo – netušit – takový výsledek; 18. oni – nevadit – ty ztráty; 19. my – nečekat – takové ztráty; 20. ona – zajímat – hudba a literatura; 21. Pavel – zajímat se – moderní umění; 22. já – nezáležet – jejich názory; 23. já – nepovažovat – jejich názory – správný.